Letošní program
pátek 25.11.
17:00 Galerie U Rytíře
Tereza Kuncová
Lucie Vintrová
19:30 Experimentální studio
Milan Děžinský
Marek Orko Vácha
sobota 26.11.
17:00 Galerie U Rytíře
Antonín Ferdan
Vladimír Stanislav
19:30 Experimentální studio
Irena Dousková
Antonín Bajaja
Organizátoři:
Tomáš Minster, Vojtěch Vaner,
SRSPŠ při Gymnáziu F.X.Šaldy
Spolupracují:
Cesty o.s.
Lidové sady Liberec
Poděkování:
Statutární město Liberec,
Podještědské knihkupectví,
Jan Měřička, Jakub N. Ouhrabka,
pracovní kolektivy Galerie U Rytíře a Experimentálního studia,
vedení Gymnázia F.X.Šaldy.
Kontakt: 604 963 624, minstert@post.cz
Vítejte na devátém ročníku Literárních pozdravů, milí diváci. Letos uslyšíme z pódia Experimentálního studia a zpod vitráží radničního sklepení poezii, ukázky z románů, ale i úvahy o světě a člověku či zážitky z cest. Nabídka devátého ročníku je pestrá a objeví se tu několik různých žánrů. Můžeme a chceme tvrdit, že literatura se nedělí jen na dobrou a špatnou (takhle například dělí hudbu Karel Gott), ale že žánry existují a není hanba si podle nich vybírat.
Nechť má každý žánr své vlažnější a horoucí příznivce, stejně jako odpůrce a ignoranty.
Ne že by jednotlivá čtení byla označena „visačkou“ s názvem žánru, spíš půjde o setkání lidí a textů v ne zcela očekávaných situacích. Tedy popořadě: Autorky zahajovacího čtení v Galerii U Rytíře do literatury sotva vstupují, ale pravděpodobně uslyšíme realistickou povídku ze současnosti doprovázenou reflexivní poezií. Pozváním Marka Orko Váchy na páteční večer jsme chtěli jeho tvorbě přiznat místo ve „větší“ literatuře a povzbudit čtenáře v zájmu o duchovní texty, popularizaci vědy a cestopisy. A navíc vystavit autorův myšlenkový svět veršům. A verše Milana Děžinského také vedou přímo k člověku.
Slova uznání doprovázejí otiskování textů dalšího básníka, libereckého Antonína Ferdana. Ten bude číst v sobotu vpodvečer a spolu s ním Vladimír Stanislav zastupující žánr, který podle některých snobů s literaturou sotva hraničí. Je to dobrodružná próza pro mládež, zjednodušeně snad: „foglarovka 21. století“. Jeho knížka z loňského jara ovšem určitě stojí za pozornost.
A v sobotu večer přivítáme dva spisovatele, jejichž knihy se objevují přímo uprostřed proudu současné české beletrie. Mají společnou autobiografičnost, nacházejí ohlas u čtenářů, leckteré byly oceněné. A žánr? Budiž, drahý Karle, toliko dobrá literatura…nic víc, nic míň.
Všem příjemné zážitky na LP 2011.
Antonín Bajaja (*1942)
Český prozaik a novinář, autor románů Duely, Zvlčení nebo Na krásné modré Dřevnici. Je vystudovaný zemědělský inženýr, pracoval jako zootechnik a zemědělský výzkumník. Po roce 1989 působil v rozhlase (ČRo Brno, Svobodná Evropa) a v periodikách Prostor a Týden. Získal několik literárních ocenění, například Magnesia Litera za pozoruhodný román Zvlčení (příběh dvou rodin, jejichž osudy se v závěru fatálně protnou, ovšem jen jedna z nich je rodina lidská). V letošním roce vyšel výbor z jeho fejetonů s názvem Zpytování.
Milan Děžinský (*1974)
Básník a překladatel. Značnou pozornost vzbudila v polovině 90. let jeho sbírka Kašel mé milenky, později byly nominovány na cenu Magnesia Litera sbírky Slovník noci a Přízraky. Jeho knihy vydává nakladatelství Host, tam také inicioval vydávání ročenky Nejlepší básně (od roku 2009) a kromě stejnojmenného časopisu publikoval v periodikách Tvar, Weles, Aluze a další. Brzy by měla vyjít nová sbírka s názvem tajný život. Autor žije v Roudnici nad Labem a živí se jako učitel angličiny.
Irena Dousková (*1964)
Její nejznámější knihou je próza Hrdý Budžes a stala se populární pro svůj humor a věrné zobrazení období tzv. reálného socialismu. Následovalo zdařilé pokračování Oněgin byl Rusák a aktuálně vychází v nakladatelství Druhé město „třetí díl“ osudů Heleny Součkové s názvem Darda. Autorka vydala několik autobiograficky laděných próz (Goldstein píše dceři), známe ji jako výbornou povídkářku (O bílých slonech, Doktor Kott přemítá) i svébytnou básnířku (Bez Karkulky). V kinech se právě promítá pohádka Micimutr podle jejího scénáře.
Antonín Ferdan (*1987)
Liberecký básník, publikoval například v časopisech Tvar, Světlík, Divoké víno a amatérském literárním serveru pismak.cz, kde zároveň přispíval do časopisu Kafe teoretickými úvahami a recenzemi. Je předsedou Liberecké občanské společnosti, kde zorganizoval řadu dobrovolnických a komunitních projektů, například Živá knihovna, Na vlnách občanství,
dobrovolnikvlbc apod. Je absolventem Pedagogické fakulty TUL s aprobací český jazyk a literatura spolu s občanskou naukou. Je pedagog každým atomem svého těla a nastávající otec.
Tereza Kuncová (*1993)
Od malička píše povídky nejrůznějších žánrů. Po období pohádek a fantastických příběhů ji teď nejvíce baví psát realistické povídky a pokoušet se vcítit do jiných lidí. K četbě a psaní ji podle jejích slov přivedla babička a její ohromná knihovna. Jejím snem je být spisovatelkou a napsat besseller. Studuje v maturitním ročníku na Gymnáziu F.X.Šaldy, poté se chce pokusit o studium žurnalistiky. Mezi její zájmy kromě četby a psaní patří hudba a tanec.
Vladimír Stanislav (*1977)
Liberecký prozaik, učitel angličtiny a ředitel jazykové školy. Dlouholetý skautský vůdce (liberecké středisko Stopa), známý pod přezdívkou Skip. Na jaře 2010 vydal Junák jeho dobrodružnou prózu odehrávající se v Lužických horách a bývalém vojenském újezdu Ralsko s názvem „Nebezpečný Prostor“. Kmotrem knihy byl Vladimírův vzor Miloš Zapletal. Skautská a cestovatelská tématika se objevuje i v jeho dalších povídkách.
Marek Orko Vácha (*1966)
Jeho literární tvorba - povídky, úvahy, kázání a cestopisné črty bývají výsledkem témat a činností, kterým se věnuje profesně, posláním či z bytostného zájmu: Molekulární biolog a genetik, působí jako přednosta Ústavu etiky 3.lékařské fakulty UK, zároveň je teolog a katolický kněz, slouží mezi studenty u Nejsvětějšího Salvátora v Praze a především v malé farnosti Lechovice v blízkosti NP Podyjí (kam často vyráží poznávat přírodu). Několikrát pobýval v Antarktidě, půl roku v trapistickém klášteře ve Francii, v letošním roce sám prošel část jihoamerických And. Přízvisko Orko je vlastně jeho skautská přezdívka. Jeho knihy vydává nakladatelství Cesta: Tančící skály (též vzdělávací televizní seriál), Místo, na němž stojíš, je posvátná země, Probouzení, Poslední země, Kéž bych pod hvězdami dobře odtančil svůj tanec a jiné.
Lucie Vintrová (*1993)
Studuje na Gymnáziu F. X. Šaldy v Liberci. Více než literatuře se věnuje kreslení, ve kterém se cítí lépe a jistěji. Umělecké sklony má už od dětství. Píše poezii i prózu, „je to jediný způsob, jak vyjádřit své myšlenky ve světě, kde nikdo neposlouchá“. Mezi její zájmy patří četba, hudba, cimrmanologie, vaření.
dezinsky.bloguje.cz
www.literarnipozdravy.estranky.cz