Generace
Znáte spisovatele jménem Josef Škvorecký, Pavel Kohout, Arnošt Lustig? Básníky Pavla Šruta a Ivana Wernische? Asi ano. A co například Miloše Urbana, Pavla Brycze, Irenu Douskovou, Pavlínu Brzákovou, Martina Šmause? Věřím, že pro návštěvníky Literárních pozdravů je to jen nápověda. Ale co naplat, tak zvaná většinová společnost zná ze současných českých autorů střední generace jen Michala Viewegha, málokdy někoho dalšího. Možná si občas lidé vzpomenou, že viděli filmy Grandhotel nebo Anděl Exit, ty přece také napsali nějací spisovatelé…
Ale oni tu jsou. Žijí a píší. Po zásadní společenské změně před dvaceti lety mnohým satirikům došla témata, mnozí oficiální autoři začali psát brak, disidenti se věnovali a věnují ponejvíce jakýmsi satisfakcím. A někteří prostě jen zůstali solitéry a píší pro malý okruh čtenářů, většinou vrstevníků. Čekalo se na mladé, nezatížené. Trvalo to nějakou chvíli, v polovině 90. let se za literární události považovaly prózy zmíněného Michala Viewegha i deníky Igora Chauna a Martina Fendrycha. No ale najednou tu byl Hastrman. Pak Hrdý Budžes. A Dědeček Oge. Paměť mojí babičce. Děvčátko, rozdělej ohníček. Selský baroko. Cesty na Sibiř. Peníze od Hitlera... A vedle románů i sbírky, povídky, studie, poezie v časopisech, na internetu či ve vysílání veřejnoprávního rozhlasu.
Končí první desetiletí 21. století. Česká literatura má silnou tvůrčí generaci třicátníků (čtyřicátníků). Nejde jen o sérii úspěšných a zajímavých debutů, jsou to zavedení autoři vydávající další a další knihy. Berou své písmáctví vážně, ctí čtenáře a přitom vědí, jakou prestiž dnes literatura má. Jejich knížky jsou různorodé, ale současné. Mívají pevný příběh, neokázalý jazyk bez moderní formálnosti, často reflektují novodobou historii (paměť národa, chcete-li) i exotiku a různá multikulturní prostředí. Možná v této generaci zatím chybí výrazná osobnost, nějaký literát-mudrc bdící nad společenskou morálkou jako byl Karel Čapek nebo Jan Procházka. Ale kdo ví? Docela jistě tu jsou spisovatelé, kteří píší, píší dobře a lecčemus navzdory. Vyplatí se je číst. I poslouchat na autorských čtení. Vítejte a dobře se bavte.